σκότιος, -α, -ον–/+
sombrío 
      ♦  
♦  
τοῦ Ἀγαθοῦ Δαίμονος παντοκράτορος, τετραπροσώπου δαίμονος ὑψίστου, σκοτίου καὶ ψυχαγωγαίουdel Demon Bueno todopoderoso, demon supremo de cuatro caras, sombrío y conductor de almas P XIV 9


