γονεύς, -έως, ὁ
• Morfología: [jón. gen. γονῆος Call.Fr.43.70; ac. γονῆα Call.Fr.41.2; át. plu. nom. γονῆς Pl.Smp.178b; ac. γονέᾰς Antiph.261, γονεῖς Hyp.Eux.6; dat. γονεοῦσι IAssos 14.1 (I d.C.), γονεῖσι Hymn.Is.17 (Ios), SEG 6.430 (Iconion, imper.)]


I en sg. y plu.

1 padre τίκτουσιν ... γυναῖκες ἐοικότα τέκνα γονεῦσι Hes.Op.235, καὶ μήτε γονέα ἔκγονον εἰδέναι τὸν αὑτοῦ, μήτε παῖδα γονέα Pl.R.457d, ἑὸν δέ μιν οἷα γονῆα ... ἄγουσι Call.Fr.41.2, de Urano, Call.Fr.43.70, cf. Plb.1.72.5, 6.39.7, Amyntas SHell.43.3, D.C.57.63, φράζε, τίνος γονέως IG 12(5).310 (Paros II d.C.), ref. a anim., Hdt.3.109.

2 progenitor, antepasado πέμπτος γ. antepasado de la quinta generación Hdt.1.91, γονέας ὑβρίζειν cometer un abuso contra (mis nobles) antepasados E.El.257, οἱ ἄνωθεν γ. Arist.GA 722a8.

II sólo plu.

1 plu. por sg. padre γονέων ἐκτίμους ἴσχουσα πτέρυγας ... γόων sujetando las alas de unos sollozos que no iban a honrar a mi padre S.El.241, cf. 146.

2 padre y madre, padres, progenitores λάθρα φίλων γονέων h.Cer.240, cf. S.OT 436, E.Alc.714, Hdt.2.43, Hp.Decent.18, Ep.13, ἐλπίδες δ' ὀκνηρότεραι γονέων Pi.N.11.22, cf. P.6.27, καὶ μὴ περὶ τοὺς σαυτοῦ γονέας σκαιουργεῖν Ar.Nu.994, γονῆς ... Ἔρωτος οὔτ' εἰσίν Amor no tiene padres Pl.l.c., cf. Mx.248d, Prt.346b, X.Mem.2.2.3, κελεύει γὰρ τρέφειν τοὺς γονέας Is.8.32, πειθαρχοῦντες ὥσπερ γονεῦσι τοῖς ἐφόροις Plb.23.11.4, cf. Aen.Tact.10.23, PHib.38.14 (III a.C.), Artem.2.69, LXX To.10.12, Iu.5.8, 4Ma.2.10, Eu.Luc.2.27, Luc.DMeretr.4.1, 3, D.C.59.10.7, 78.11.1, POxy.75.34, 478.11 (ambos II d.C.), 1121.11 (III d.C.), ἡδίων τοῖς γονεῦσιν ὁ καλλίων (παῖς) Aristaenet.1.19.42, cf. Ach.Tat.2.34.6, X.Eph.1.2.7, οἱ γονεῖς σου Hierocl.Facet.51β.