ἔνοπτρον, -ου, τό
• Grafía: graf. ἔνυπ- SEG 42.836.9 (Acras I a./d.C.)


espejo o cualquier objeto reflectante χρύσεα ἔνοπτρα E.Hec.925, cf. Fr.752f, ἔνοπτρα καὶ μύρα E.Or.1112, como objeto votivo SEG l.c., ἐν ὕδατι καὶ τοῖς τοιούτοις ἐνόπτροις ... ἐμφαίνεται Arist.Mete.345b26, cf. 373b18, ἐπίπεδα ἔνοπτρα espejos planos dif. de κυρτὰ ἔνοπτρα ‘espejos convexos’, Euc.Catoptr.1, 4, ἡ ἀπὸ τοῦ ἐνόπτρου ... διασπειρομένη πρὸς ἡμᾶς αὐγή Placit.2.20.12 (= Philol.A 19), de una cratera de plata ἔνοπτρον δὴ γεγονυῖαν Aristeas 76, ὁμόχροα τῷ ἐνόπτρῳ φανεῖται Damian.Opt.13, ἐν τοῖς ἐνόπτροις τοῖς σφόδρα καθαροῖς Them.in PN 33.6, fig. σοφοῦ διάνοια θεοῦ ἔνοπτρον espejo de Dios es la mente del sabio Sext.Sent.450, ταῦτα ... ἔνοπτρα δὲ τῶν ψυχικῶν Procl.in Prm.847, Ἔνοπτρον tít. de una obra del astrónomo Eudoxo, Hipparch.1.2.2.