ἐμπυέω


medic. supurar, tener un absceso interno ὁ ὦμος ... ἐνεπύησε ταχέως Hp.Epid.4.11, κρέσσον δ' ἐμπυῆσαι Hp.Morb.3.16, ἢν δὲ θώρηξ ... ἐμπυήσῃ Aret.SD 1.8.1, de un tumor, Gal.18(1).39.