ἐκθαμβέω


I intr.

1 extasiarse, pasmarse, asombrarse c. partic. concert. ἐκ δ' ἄρα πάντες θάμβεον εἰσορόωντες Orph.A.1218
en v. med.-pas. mismo sent. πᾶς ὁ ὄχλος ἰδόντες αὐτὸν (sc. τὸν Ἰησοῦν) ἐξεθαμβήθησαν Eu.Marc.9.15, βλέπων ἐκθαμβοῦμαι Rom.Mel.81.βʹ.4, c. compl. prep. de causa ὥστε μὴ ἐκθαμβεῖσθαι ἡμῶν τὰ αἰσθητήρια ὑπὸ τῆς γαστριμαργίας para que no se emboten nuestros sentidos a causa de la gula Basil.M.32.1256A, cf. Ep.41.1
part. perf. pas. pasmado, suspenso, abstraído Gal.16.493
medic. part. perf. pas. pasmado, suspenso, asombrado ὁ ἐκτεθαμβημένος (sc. σφυγμός) pulso asombrado n. dado a un pulso, Gal.8.662.

2 en v. med.-pas. espantarse, aterrorizarse (ὁ Ἰησοῦς) ἤρξατο ἐκθαμβεῖσθαι καὶ ἀδημονεῖν Eu.Marc.14.33, cf. 16.5, 6.

II tr.

1 impresionar, pasmar γράφ[ει] δὲ ἡμῖν ὡς ἐχθαμβῶν (sic) ἡμᾶς Wilcken Chr.131.18 (IV d.C.), οἱ ἐκθαμβεῖν τὴν διάνοιαν τῶν ἀπείρων μεμαθηκότες los especialistas en impresionar el intelecto de los inexpertos Epiph.Const.Haer.76.33.2.

2 espantar, aterrorizar τιθήνησον τέκνον, καὶ ἐκθαμβήσει σε cría a un hijo y te hará temblar LXX Si.30.9, ἐκθαμβήσαισαν (sic) αὐτὴν ojalá (las tinieblas) lo hubieran paralizado de miedo (el día de mi nacimiento) Aq.Ib.3.5, ῥομφαία ... ἐκθαμβοῦσα τοὺς μὴ μετὰ ἐπιεικείας ... αὐτὴν εἰσδεχομένους Chrys.M.56.528
en v. pas. ἡμῶν ... ἐκτεθαμβημένων μὲν τῇ μεγαλουργίᾳ καὶ θαυματουργίᾳ Gr.Thaum.Pan.Or.8.3, μήτε τοῖς προφητευθεῖσιν ὑπὸ τοῦ Τειρεσίου ἐκθαμβηθείς Sch.Od.12.9.