ἀποδοτέος, -α, -ον


I que hay que adscribir, asignar, atribuir τὰ δὲ ἐπιτηδεύματα οὐ τὰ αὐτὰ ἀποδοτέα ταῖς αὐταῖς φύσεσιν; Pl.R.456b, ἕτερος ἂν εἴη ὁρισμὸς ἀποδοτέος Arist.Top.142a1.

II neutr. -τέον

1 hay que dar algo debido ὥστ' εἰ δυνατός, ἀ. Arist.EN 1163a8, ὀφείλοντα γὰρ ἀ. Arist.EN 1163b20, ἀ. καὶ ὑπὲρ τούτων ὀλίγα Iul.Or.3.73c.

2 hay que asignar ταῖς γυναιξὶν ... τούτω τὼ τέχνα ... ἀ. Pl.R.452a.

3 hay que describir, hay que representar οἷος τυγχάνει ὁ θεὸς ὢν ... ἀ. Pl.R.379a.

4 hay que explicar, interpretar Sch.Pi.N.5.25b.