ἀπειροδύναμος, -ον


1 infinitamente poderoso ἀ. ἡ τῆς ψυχῆς φύσις Porph.Sent.37, πᾶν τὸ ἀεὶ ὂν ἀπειροδύναμόν ἐστιν Procl.Inst.84, ὅτι τὸ πολλὰ τὸ ἀπειροδύναμόν ἐστι τοῦ ἑνός Dam.Pr.117, cf. Procl.in Prm.827.22, Simp.in Ph.608.36, Phlp.Aet.2.1, 3.7, 312.19, Dion.Ar.DN M.3.681D, 889D.

2 adv. -ως de manera infinita en su potencia Phlp.Aet.5.13.