ἕδρα, -ας, ἡ
• Alolema(s): ép. y jón. ἕδρη Il.8.162, 19.77, Hdt.2.87, Hp.VC 7, Colluth.51; ἔδρη Herod.4.92


A como lugar en donde

I 1asiento

a) concr. μετέειπεν ... Ἀγαμέμνων αὐτόθεν ἐξ ἕδρης Agamenón habló desde su propio asiento, Il.19.77, ἐξ ἕδρας ἀνίστατε S.Ai.788, cf. 780
asiento corrido, escaño para actos públicos ἐννέα δ' ἕδραι ἔσαν, πεντηκόσιοι δ' ἐν ἑκάστῃ Od.3.7, ἔμπληντο βροτῶν ἀγοραί τε καὶ ἕδραι Od.8.16, cf. 3.31
como mueble τὰν ἕδραν δ' ἐκύλισεν ὑπὲκ ποδός hizo rodar el escabel de debajo de sus pies para ahorcarse, Theoc.23.52;

b) implicando un rasgo de respeto asiento de honor, solio, trono περὶ μέν σε τίον ... ἕδρῃ Il.8.162, cf. 12.311, Ξέρξης ... ἕδραν γὰρ εἶχε παντὸς εὐαγῆ στρατοῦ, ὑψηλὸν ὄχθον A.Pers.466, τούτους ... ἕδραις καὶ πάσαις τιμαῖς ἐγέραιρεν X.Cyr.8.1.39, cf. Hsch.s.u. ἕδρῃ.

2 sede de un dios o un héroe σὺ (las Erinis) τιμίαν ἕδραν ἔχουσα A.Eu.855, οἳ μὲν θέλοντες ἐκβαλεῖν ἕδρας Κρόνον A.Pr.203, παγκρατεῖς ἕδραι del trono de Zeus, A.Pr.389, σοὶ μὲν ἕ. θείοισι μετ' ἀνδράσι Theoc.Ep.7.3
de enterramientos σὺ θάσσεις τάσδε τυμβήρεις ἕδρας de la tumba de Proteo, A.Fr.157a (= Ar.Th.899), τάφου τοῦδ' εἰς ἕδρας ἐγὼ πάλιν στείχω E.Hel.528, cf. 797, 1178.

II arq. y mec.

1 base, soporte de una máquina de asalto τετράγωνος Plu.Demetr.21, de un templo ἕδρη μεγάλη ... ἐπὶ τῆς ὁ νηὸς ἐπικέαται Luc.Syr.D.30, cf. Gr.Naz.M.35.1037B, de una ofrenda monumental ἡ ... τοῦ κρατῆρος ἕ. καὶ βάσις Plu.2.486a, cf. Paus.10.16.2, de un monumento funerar. τὸ ἔργον ἀπὸ ἕδρας ἕως τοῦ ἐπάνω θόλου ... ἀνα[σ]τήσαντες MAMA 8.375.4 (Frigia)
fig. cimiento, fundamento σὺ γὰρ εἶ, κύριε, ... ἡ ἕ. τῶν αἰώνων pues tú, Señor, eres el fundamento de los eones, A.Io.109.13.

2 lecho, paramento, superficie inferior o superior de un sillar IG 13.476.9 (V a.C.), θήσει λίθους ... πρὸς ἀλλήλους ἁρμόττοντας καὶ εἰς ἕδραν ἀσκάστους IOropos 292.13, cf. 21 (IV a.C.)
gener. lecho superior τὰς] ἕδρας καὶ τὰ]ς ἐφέδρας θή[σ]ει ἀστ[ραφεῖς] καὶ ἁ[ρμ]οττούσας ὅ[λ]ας IG 22.1671.47 (Eleusis IV a.C.), τιθέναι δὲ τοὺς λίθους ἕδραν ποιοῦντα IOropos 290.62 (IV a.C.), ξύσας ὀρθὸν πρὸς διαβήτην πρὸς τοῦ κειμένου θεμελίο[υ] τὴν ἕδραν SEG 31.801A.20 (Lesbos IV a.C.)
tb. lecho inferior, sobrelecho καθιεῖ εἰς ἕδραν ὁμοίως πανταχῇ IG 22.1678a.5 (IV a.C.), cf. ID 104-4.aA.5 (IV a.C.), 505.17 (III a.C.).

III geom.

1 cara de un cuerpo geométrico Theol.Ar.37, αἱ ἕδραι τοῦ πολυέδρου Papp.354.

2 cara inferior de un cilindro, base por op. a ἔφεδρα ‘cara superior’, Hero Metr.2.2, 2.3.

IV anat. en sent. amplio y medic.

1 lugar específico, sede de un ente físico o un proceso fisiológico τὸ πλησίον ἐκ τῆς ἕδρας ὠθεῖ Pl.Ti.79b, ἕ. ... καὶ ἀρχὴ ἀναθρέψεως Gal.18(2).105, αἱ ἕδραι τοῦ πάθους Ph.1.169.

2 sitio, lugar propio de los órganos del cuerpo ἡ τοῦ ἥπατος ἕ. Pl.Ti.67b, ἕ. σπλάγχνου Pl.Ti.72c, βλεφάρων ... ἕ. E.Rh.8, ὄμματος ἕ. ojo E.Rh.554, δεῖ ... καταναγκάσαι δὲ τὰ ὑπερέχοντα ἐς ἕδρην las partes que sobresalen hay que colocarlas en su sitio de un hueso dislocado, Hp.Mochl.38
de un músculo inserción, origen ἐν τῇ τῆς ἕδρας ἀνατομῇ Gal.2.314, cf. 4.463.

3 señal, marca en el lugar del cráneo en el que se produjo un golpe ἕδρης ἐγγενομένης ἐν τῷ ὀστέῳ βέλεος Hp.VC 7.

V lugar en sent. amplio

1 morada, sede, habitación πατέρ' Ἄκρων' ἐκάρυξε καὶ τὰν νέοικον ἕδραν Pi.O.5.8, κέκληνται δέ σφιν ἕδραι moradas así llamadas por ellos (por sus nombres), Pi.O.7.76, εἰς τήνδε γαῖαν ἦλθε Παρνασσοῦ θ' ἕδρας (Apolo) llegó a esta tierra y a su morada del Parnaso A.Eu.11, Τίρυνθι συμβέβηκεν ὥστ' ἔχειν ἕδραν S.Tr.1151, Περγάμων ἕδρας E.Tr.557, τἄλλα δ' οἰκίης ἔδρῃ δαισόμεθα Herod.l.c., οὐρανὸν ... Διὸς ἕδρην Colluth.l.c., de las gaviotas τούτους ἅπαντες οἱ λοποὶ λάροι νομῆς τε καὶ ἕδρας χαρίζονται D.P.Au.2.5.

2 de los dioses templo, santuario χαλκόπεδον θεῶν ἕδραν Pi.I.7.44, ἐν θεῶν ἕδραις A.A.596, ἕδραισι Θεράπνας en los santuarios (de los Dióscuros) de Terapna Pi.P.11.63.

3 gener. lugar, sitio παμπρέπτοις ἐν ἕδραισιν del cielo donde aparecen los presagios, A.A.118, ὄρνιν δ' ἰδών τιν' οὐκ ἐν αἰσίοις ἕδραις E.HF 596, ὁ ἥλιος ἐκλιπὼν τὴν ἐκ τοῦ οὐρανοῦ ἕδρην Hdt.7.37, ἀέλιον ... ἕδραν ἀλλάξαντα E.El.740, ἐξ ἕδρας σοι πλόκαμος ἐξέστηχ' ὅδε E.Ba.928, οὐκ ἔχειν γὰρ ἕδραν del agua del Tártaro según Platón, Arist.Mete.356a4, ῥεύματα ποταμῶν ἐξ ἕδρας μετέστη Plu.Fab.3, αὐτὴν (στόαν) ... ἐς τὴν ἀρχαίαν ἕδραν ... ἐπανήγαγε D.C.57.21.6, ἡ τοῦ πυρὸς ἕ. Ph.2.513, ναύλοχοι ἕδραι fondeaderos S.Ai.460.

4 ret. posición en la frase o el discurso ποίας ἐγκλίσεις ἐκφερόμενα (τὰ ῥήματα) ... κρατίστην ἕδραν λήψεται en qué modo deberían ir los verbos para que ocupen la posición más importante D.H.Comp.6.7, ἐν ἕδραις ἀσφαλέσι καὶ πλατείαις αὐτὰ πάντα (ὀνόματα) βεβηκέναι D.H.Dem.38.1, cf. Comp.23.1, 20, εἰς ἕδραν ἀσφαλῆ τελευτῶσι ref. a las cláusulas rítmicas, D.H.Dem.40.9, cf. Demetr.Eloc.183.

B anat.

1 ref. pers. nalgas, posaderas, culo ἕδρῃ ... τὸ θερμὸν φίλιον Hp.Aph.5.22, ὑπὸ τὴν ἕδραν αὐτὴν ὑπῆλθε γάργαλος Ar.Th.133, de un luchador τὴν ἕδραν στρέφειν Thphr.Char.27.14, cf. Vett.Val.3.10, 106.12
ano κατὰ δὲ τὴν ἕδρην ἐσηθήσαντες καὶ ἐπιλαβόντες τὸ κλύσμα Hdt.2.87, τὸ οὖρον διὰ τῆς ἕδρας ... ἀποκρινόμενον Praxag.Cous 80, cf. Xenoph.Med.2, Cael.Aur.TP 4.3.45.

2 de animales de monta, ref. la parte sobre la que se sienta el jinete lomo ἕ. τοῦ ἵππου X.Eq.5.5, 12.9, cf. Eq.Mag.4.1, ἐχέτω ... τὴν ἕδραν ὡς μικροτάτην Simo Eq.9.

3 de otros animales:

a) rabadilla de las tórtolas ποιοῦνται δὲ καὶ περὶ τὴν ἕδραν κίνησιν Arist.HA 633b8, αἱ δ' αἴθυιαι ... τοὺς δ' ἐσθιομένους ἰχθύας εὐθὺ διὰ τῆς ἕδρας ἐκκρίνουσιν D.P.Au.2.6;

b) posaderas, ancas ἔχει τούς ὄρχεις ... τὰ δὲ (los vivíparos) πρὸς τῇ ἕδρᾳ, καθάπερ οἱ ὕες Arist.GA 716b30.

4 bot. raíz de una planta κεδρίᾳ ἐλαχίστῃ τὰ ἄκρα τῆς ἕδρας τοῦ φυτοῦ χρίειν Gp.5.9.9.

C indic. situación

I 1posición sedente, sentada de suplicantes ὁρῶ ... ἄνδρα ... ἕδρας ἔχοντα προστρόπαιον veo a un hombre sentado como suplicante A.Eu.41, τίνας ποθ' ἕδρας τάσδε μοι θοάζετε; S.OT 2, κατοικτίρων ἕδραν S.OT 13, παλαιοὶ σῆς ἕδρας ἐπίσκοποι S.OC 112, γονυπετεῖς ἕδρας προσπίτνω σ' de rodillas me prosterno ante tí E.Ph.293, como castigo, Pl.Lg.855c.

2 sesión de la asamblea Φαντοκλέ[α] δὲ προσαγαγν ... πρὸς τν βολν ἐν τι πρτι hέδραι IG 13.46.43, cf. 102.41 (ambas V a.C.), ἕδραν ποιεῖν ἐν τῷ Ἐλευσινίῳ And.Myst.111, ἕδραι βουλῆς Hsch.

II 1inacción, inactividad Μαρδόνιος περιημέκτεε τῇ ἕδρῃ Hdt.9.41, de los escitas antes de aprender a montar a caballo, Hp.Aër.20, τῶν γὰρ στρατιωτῶν ἀχθομένων μὲν τῇ ἕδρᾳ Th.5.7, οὐχ ἕδρας ἔργον B.Fr.15.1, οὐχ ἕδρας ἀκμή no es el momento de permanecer inactivo S.Ai.811, οὐχ ἕδρας ἀγών E.Or.1291.

2 retraso, demora ἕδρας καὶ ἐπιρίας χάριν PSI 287.19 (IV d.C.) en BL 1.394.
• Etimología: Deriv. en *-reH2 de la r. *sed-, cf. ἕζομαι.