δημοτικός, -ή, -όν


I sent. político, de abstr. popular, democrático τὸ σόφισμα Ar.Nu.205, γνώμη Ar.Ec.631, παρανομία Th.6.28, οὐδὲν πώποτε δημοτικὸν οὔτε αὐτοῦ οὔτε τοῦ πατρὸς πράξαντος no habiendo hecho jamás ni él ni su padre nada en favor del sistema democrático X.HG 2.3.39, δημοτικωτέρα πολὺ τῆς Σόλωνος ἐγένετο ἡ πολιτεία Arist.Ath.22.1, cf. Pol.1292b13, νόμοι Arist.Pol.1310a17, θαρροῦντες τῇ τε φύσει τοῦ βασιλέως δημοτικωτέρᾳ οὔσῃ Philostr.VS 560, cf. 583
de pers. o personif. partidario del partido popular, democrático ὄρνεα Ar.Au.1584, δ. ἐξ ὀλιγαρχικοῦ γεγονώς Pl.R.572d, δημοτικοὺς μὲν εἶναι νομίζοντες τοὺς συκοφάντας considerando que los sicofantas eran amigos del pueblo Isoc.8.133, Κάτων ... δημοτικώτατος ... τῶν καθ' ἑαυτὸν ἀνθρώπων D.C.43.11.6, βουληθεὶς ... ὣς δ. τις εἶναι δόξαι D.C.53.12.1
subst. ὁ δ. el partidario del partido popular D.18.122, οἱ δημοτικοί los demócratas Isoc.16.37, Arist.Pol.1298b18.

II admin.

1 del pueblo, público τὸ δ. δικαστήριον el tribunal público, e.e., que juzga los pleitos entre ciudadanos, Milet 1(3).136.17 (IV a.C.)
en las metrópolis de los nomos por op. a los βουλευταί que podían optar a los cargos y magistraturas litúrgicas δημοτικῆς ὢν τύχης POxy.1101.24 (IV d.C.), cf. SB 7261.6 (III d.C.), τὴν ὑπὲρ ἑαυτοῦ ἐνιαύσιον δημοτικὴν λιτουργίαν ἀποπληρῶσαι PSI 86.11, cf. PLips.65.12 (ambos IV d.C.), ἐκτελοῦντα τὴν ἐγχειρισθεῖσαν τῷ υἱῷ αὐ[τ]οῦ δημοτικὴν λειτουργί[αν PVindob.Sijpesteijn 3.12 (IV d.C.)
subst. τὰ δημοτικά los asuntos públicos Alciphr.1.4.1, Hsch.

2 que pertenece a un demo, propio de un demo ἱερόν Ley en D.43.71, cf. Hsch.s.u. δημοτελῆ, δεῖπνα Ath.185c.

III sent. social

1 del pueblo, de extracción popular Σωκράτης ... πένης ἀνὴρ καὶ δ. D.Chr.54.2
en Roma plebeyo ἄνθρωπος ... πένης καὶ δ. Plu.Mar.44
subst. οἱ δημοτικοί los de las clases populares, la gente del pueblo, los ciudadanos comunes δύο μυριάδ'... τῶν δημοτικῶν Ar.V.709, τῶν μετρίων τινὰ καὶ δημοτικῶν D.21.183, καί τις ὑμῶν τῶν πολλῶν καὶ δημοτικῶν D.21.209, cf. Arist.Pol.1266a22, IG 22.1329.13 (II a.C.), ὅπως] ... τῷ δημοτικωτάτῳ πρὸς τὸν εὐπο[ρώ]τατον ἡ ἴση ὑπάρ[χῃ δικα]ιο[δ]ο[σί]α IG 4.1.15 (Egina II a.C.), cf. D.Chr.31.74, 50.2, Zos.5.23.5
subst. τὸ δ. el pueblo τοῦ μὲν βουλευτικοῦ καὶ δημοτικοῦ μέσον τάττεται τὸ πολεμικόν el ejército se sitúa equidistante del Senado y el pueblo Aristid.Quint.107.1, Διονύσιος δὲ τὸ δ. εἶχεν εὔνουν Charito 5.4.1, πᾶν δὲ τὸ δ. ... ἐφίλει D.C.37.22.2, ἔπειτα ἐπιμελήσεται (el gobernador de Arabia) καὶ τοῦ δημοτικοῦ καὶ τῆς εὐταξίας Iust.Nou.102.2, ἀπαριθμεῖσθαι προστέταχε τὸ δ. Cyr.Al.M.68.845B, cf. Iust.Nou.102.2.

2 popular, común de escritura y lengua διφασίοισι δὲ γράμμασι χρέωνται, καὶ τὰ μὲν αὐτῶν ἱρά, τὰ δε δημοτικά καλέεται (los egipcios) hacen uso de dos tipos de escritura, a una la llaman sagrada (la jeroglífica) y a la otra demótica Hdt.2.36, cf. Hld.4.8.1, ποιήματα D.Chr.2.5, ὀνόματα δημοτικά palabras comunes op. al lenguaje poético, Luc.Hist.Cons.22, ἡ γὰρ Ἀττικὴ γλῶσσα συνεστραμμένον τι ἔχει καὶ δημοτικόν Demetr.Eloc.177
gener. δ. ὑπόληψις opinión popular, común Arist.Metaph.989a11, ἐπὶ πράγμασι μικροῖς καὶ δημοτικοῖς Plu.2.408c, ἐκ δημοτικῆς καὶ ταπεινῆς ὑποθέσεως Plb.15.35.2, οἶνος ... δημοτικός vino común Plu.Mar.44, ὕλη Max.Tyr.4.7, ἐν ταῖς δημοτικαῖς καθέδραις Synes.Ep.66 (p.119), δημοτικοὶ θόρυβοι disturbios populares Iust.Nou.13.4.1, cf. 103.3.1
de pers., peyor. populachero δημοτικοί, ὀχλαγωγοί de los que están bajo el signo de Ares, Vett.Val.15.22.

3 llano, amable, civil de pers. Σωκράτης ... δ. καὶ φιλάνθρωπος ὤν X.Mem.1.2.60, cf. Numen.24.78, πρᾷόν τινα καὶ δημοτικόν Plb.10.26.1 del carácter δημοτικόν τι καὶ πρᾷον ἐν τοῖς λόγοις Pl.Euthd.303d, δημοτικόν γε τοῦτο δρᾷ Antiph.188.19, πολλὰ δημοτικὰ καὶ φιλάνθρωπα διαλεχθείς Plu.Oth.1, τρόπος Eun.VS 481, ψυχή IEphesos 43.21 (IV d.C.), δ. παιδεία una educación cívica, UPZ 144.18 (II a.C.)
compar. neutr. como adv. δημοτικώτερον ἐξελαύνειν marchar con un aspecto más amable Plu.Demetr.42.

IV adv. -ῶς

1 democráticamente de una ley καλῶς καὶ δ. λέγων D.24.59, φιλανθρώπως καὶ δ. ... πράττειν actuar humanitaria y democráticamente D.24.24, πολιτεύεσθαι Arist.Pol.1292b14, τῷ χρῆσθαι ἀλλήλοις δ. Arist.Pol.1308a11, πεπαιδευομένοι ἐν τῇ πολιτείᾳ ... δ. Arist.Pol.1310a17, διαιτᾶσθαι Plu.Ant.21, αὐτοῦ ... δ. ἐρίζοντος Luc.Ner.9.

2 a la manera del pueblo, como un hombre del pueblo, sencillamente γέροντα ... δ. ἐσταλμένον Luc.Scyth.5, ἔσκωπτε δ. καὶ ἀντεσκώπτετο ἡδέως D.C.66.11.1.