γᾰμέω
• Alolema(s): γάμημι Alc.5.11
• Morfología: [dór. pres. inf. γαμέν Stesich.148.22.8S.; fut. γαμέω Il.9.388, contr. γαμεῖ A.Pr.764, S.OT 1500, med. γαμέσσεται Il.9.394 (cód.), γαμοῦμαι Ar.Th.900; aor. ἔγημα Il.14.121, dór. 3 sg. γᾶμε(ν) Corinn.1.3.14, Pi.P.3.91, tard. ἔγημον PLond.1708.43 (VI d.C.), dór. inf. γαμῆν Alcm.1.17, γᾶμαι Theoc.3.40]


I en v. act.

1 tomar esposa, casarse el hombre, c. el ac. de la palabra ‘esposa’ o un determinante de ésta γήμαντα μνηστὴν ἄλοχον Il.9.399, ἔνθα δ' ἔγημε γυναῖκα Od.15.241, γυναῖκα ... ἐπιχωρίην Hdt.4.78, ἐπὶ θυγατρὶ ἀμήτορι ... ἔγημε ἄλλην γυναῖκα dio madrastra a su hija huérfana de madre Hdt.4.154, cf. E.Alc.372, D.S.2.39, τρῖς δὲ πόντ[ω γᾶμε] μέδων Π[οτιδάων tres esposas tuvo el señor del Ponto, Posidón Corinn.l.c., γῆμαι δὲ κακήν tomar por esposa a una villana Thgn.185, cf. X.Hier.1.28, ἐγάμησεν ἣν ἐβουλόμην ἐγώ Men.Fr.781
en gener. c. ac. de la pers. κούρην ... Ἀγαμέμνονος Il.9.388, παῖδα κόρην Ar.Lys.595, παρθενικὴν Hes.Op.699, cf. Theoc.l.c., τὰν Ἀφροδίταν Alcm.l.c., cf. Pi.l.c., Apollod.3.12.6, σὴν κασιγνήτην E.IT 682, τὴν Καλλίου γήμας ἀδελφὴν ἐπὶ δέκα ταλάντοις And.4.13, cf. PLond.l.c.
tard., c. γυνή en dat. precedido de σύν: ὁ γ[α]μῶν Διονύσιος σὺν τῇ γυναικὶ Σαρ[αποῦτι en un contrato matrimonial POxy.265.6 (I d.C.)
c. gen. partit. para indicar el origen de la mujer Ἀδρήστοιο δ' ἔγημε θυγατρῶν se casó con una de las hijas de Adrasto, Il.14.121, o más frec. c. giro prep. de gen. ἐκ κακοῦ ... ἔγημεν tomó esposa de baja condición Thgn.189, φίλων μὲν ἂν γήμαιμ' ἀπ' ἀνδρῶν E.Andr.975, γαμεῖν ... ἐκ γενναίων χρεών E.Andr.1279, παρ' ἐλευθέρων γαμοῦσι se casan con mujeres de condición libre Plu.2.666e, cf. Pl.Plt.310c, ἐκ μειόνων γαμεῖν X.Hier.1.28
c. ac. int. γαμεῖ γάμον τοιοῦτον A.l.c., cf. Pr.909, γάμους τε τοὺς πρώτους ἐγάμεε Πέρσῃσι ὁ Δαρεῖος Darío hizo entre los persas bodas de la mejor categoría Hdt.3.88, τὸν Ἑλένης ... γάμον γήμας E.IA 467, ἀνόσιον γήμας γάμον E.El.926, cf. IA 464, γῆμαι ... λέκτρα βασιλέων tomar una esposa de familia real E.Med.594
pero γάμῳ γεγαμηκέναι estar unido en matrimonio γάμῳ γεγαμηκὼς τὴν ἐμὴν μητέρα D.39.26
uso abs. ᾧ τε Κρονίων ὄλβον ἐπικλώσῃ γαμέοντι (hombre) al que el Crónida colme de fortuna en su matrimonio, Od.4.208, κ' ᾆτα τίς γαμεῖ; S.l.c., γῆμαι καὶ παιδοποιήσασθαι LXX 2Ma.14.25, cf. Arr.Epict.3.22.81, τέθνηκας ... οὐ γαμήσας has muerto sin haberte casado Luc.Luct.13, ὁ γαμῶν el novio Charito 3.2.16
op. ὁ ἄγαμος: ὁ γήμας el varón casado X.Hier.1.27, LXX 4Ma.16.9, ὁ γεγαμηκώς X.Smp.9.7, pero οἱ γαμοῦντες los novios, los contrayentes hombre y mujer, Phld.Mus.4.5.34, en un contrato matrimonial BGU 183.6 (I d.C.).

2 ocasionalmente y tard. casarse la mujer, irón. μῶν γαμοῦσα καὶ προδοῦσά σε; ¿acaso he sido yo la que se ha casado y te ha traicionado? Medea puesta en el papel de Jasón, E.Med.606, por distorsión cómica γαμῶ por γαμοῦμαι dice una mujer, Antiph.48, ἐγάμησεν Ἑλένη τὸν θεοῖς στυγούμενον Trag.Adesp.194 (interpr. por Hdn.Sol.301 como solecismo, aunque más bien se refiere al papel activo de Helena en la rel. amorosa), ἡ Ἀφροδίτη γαμεῖ Afrodita es la novia de una novia que va muy guapa, Charito 3.2.17
en el NT sin matices καὶ ἐὰν γήμῃ ἡ πάρθενος 1Ep.Cor.7.28, cf. Iust.Nou.97.6 praef.

3 de uniones no legítimas o fuera del matrimonio unirse a, mantener relaciones sexuales el hombre Ἀτρεΐδαο γῆμ' ἄλοχον μνηστήν Egisto Od.1.36, ἣν δὲ παρθένον ... γαμεῖ βιαίως σκότιον Ἀγαμέμνων λέχος (Casandra) la doncella a la que Agamenón lleva por la fuerza a un secreto lecho E.Tr.44, cf. 357, en el NT, de la unión tras un repudio ἐὰν ἀπολελυμένην γαμήσῃ Eu.Matt.5.32, tb. la mujer ἐὰν αὐτὴ ἀπολύσασα τὸν ἄνδρα αὐτῆς γαμήσῃ ἄλλον si ella se une a otro después de haber repudiado al marido, Eu.Marc.10.12, cf. en v. pas. γεγαμημένη, γαμηθείση glos. a διεσπλεκωμένη Sch.Ar.Pl.1082.

4 de anim. cubrir τὴν δὲ γυναῖκα ἐς τὴν ὁδὸν ἀνατρέψας γαμεῖν ἐβούλετο Luc.Asin.32
en v. pas. de la hembra ser cubierta τὴν αἰδῶ πρὸς τὸν ζέφυρον ἀποστρέψαντες ὑπὸ τῇ πνοῇ γαμοῦνται D.P.Au.1.5.

II en v. med.-pas.

1 casarse la mujer, c. dat. ἄνωχθι δέ μιν γαμέεσθαι τῷ ὅτεῳ ... exhórtala (a Penélope) a que se case con quien ..., Od.2.113, γημαμένη ᾧ υἷϊ Od.11.273, οὐ γὰρ γαμοῦμαι σῷ κασιγνήτῳ ποτέ Ar.l.c., τούτῳ Μετώπη γημαμένη Apollod.3.12.6, c. giro prep. κἀς τύρανν' ἐγημάμην entré por matrimonio en la casa real E.Tr.474, γήματο δ' ἐς Μαραθῶνα Marc.Sid. en IUrb.Rom.1155.5, abs. ἡ δὲ γυνὴ ... πέμπτῳ δὲ γαμοῖτο Hes.Op.698, σοὶ μὲν γαμεῖσθαι μόρσιμον, γαμεῖν δ' ἐμοί A.Fr.13, οὐ γαμέεται παρθένος οὐδεμία πρὶν ... Hdt.4.117, ἥν τ' ἐπὶ ἕδνοις κουριδίην μνήστευσας ἐελδόμενος γαμέεσθαι Q.S.1.728, ἡ γαμουμένη la contrayente en un contrato matrimonial CPR 1.237.3 (II d.C.)
tb. en la forma pas. de aor. en -θη: λαβοῦσα χρυσῆν φιάλην ... δὸς ᾧ θέλεις γαμηθῆναι Chares 5, ἡ δὲ μήτηρ ἡ[μ]ῶν ἐγαμήθη τῷ πατρὶ [ἡμῶν POxy.361 descr. (I d.C.), cf. Charito 3.2.16, PGrenf.2.76.11 (IV d.C.).

2 de uniones no legítimas mantener relaciones sexuales οὕτω νῦν, ὦ Ζηνὸς ὀνείδεα, καὶ γαμέοισθε λάθρια καὶ τίκτοιτε κεκρυμμένα Call.Del.240
irón. del homosexual hacer el papel de mujer καὶ θάλαμος, ἐν τῷ κεῖνος οὐκ ἔγημεν, ἀλλ' ἐγήματο Anacr.54, ὁ γαμηθεὶς ὡς παρθένος ... κἄπειτα γενό[με]νος ἀνήρ Phld.Sign.2.9, μέχρι μὲν οὖν πέντε καὶ εἴκοσι ἐτῶν γαμεῖται ἕκαστος, ἀπὸ δὲ τούτων γαμεῖ αὐτός de los selenitas, Luc.VH 1.22.

III fact., en vv. act. y med. dar un hijo o hija en matrimonio Πηλεύς θήν μοι ἔπειτα γυναῖκα γαμέσσεται αὐτός Il.9.394 (cód., donde γε μάσσεται ed.), cf. Apollon.Lex.α 862, Hsch., τὸν δόντα τ' αὐτῷ θυγατέρ' ἥν τ' ἐγήματο tanto al que entregó la hija a éste, como a la hija que dio en matrimonio E.Med.262, νόμος ἐστὶ τοῖς Σπαρτιάταις ... γαμεῖν δὲ ἀπροίκους ἔτι existe entre los espartanos una ley ... casar a las hijas aún sin dote Ael.VH 6.6.
• Etimología: Etim. desc. Quizá rel. γέντο o γέμω qq.u.