ἀπᾰτάω
• Prosodia: [ᾰπ-]
• Morfología: [impf. ἀπάτασκον Cercop.3]


I c. ac. de pers. o int. o ambos

1 engañar μ' ἀπάτησας Il.15.33, cf. 9.344, 375, 19.97, Hes.Fr.43a.18, Cercop.l.c., Hdt.6.80, οἱ' ἠπάτηκας ¡cómo me has engañado! S.Ph.929, τὸν πολέμιον ἀπατήσας Th.5.9, ἑαυτὸν ἀπατᾷ Epicur.462U., ἠπάτων αὐτούς Plb.4.69.4, ἀ. αὐτόν LXX Ps.77.36, τοὺς ἰδιώτας SB 8698.17 (IV d.C.)
de sentimientos engañar, seducir, ilusionar falsamente φρένας h.Ven.7, τὴν ψυχήν Gorg.B 11.8, καρδίαν ἑαυτοῦ Ep.Iac.1.26
fig. (ἄρουρα) ... οὔ σ' ἀπατήσει (la tierra) no te defraudará Hes.Op.462
en v. pas. abs. ser engañado Μενέξενος ... ἠπατήθη ὑπὸ τοῦ Δίκαιογένους Is.5.14.

2 producir el efecto o ilusión artística del teatro, c. ac. int. ἀπάτην ... ἣν ὅ τ' ἀπατήσας δικαιότερος τοῦ μὴ ἀπατήσαντος καὶ ὁ ἀπατηθεὶς σοφώτερος τοῦ μὴ ἀπατηθέντος una ilusión que el que la consigue es más justo que el que no la consigue y el que se deja llevar por ella más sabio que el que no lo hace Gorg.B 23.

3 c. ac. de pers. e inf. persuadir, seducir a ἠπάτα αὐτὸν τοῦ συναναβῆναι μετ' αὐτοῦ LXX 2Pa.18.2.

II intr.

1 c. neg. no mantener su palabra, defraudar οὐδ' ἀπατήσω Od.4.348, 17.139, ἐς τέλος οὐκ ἀ. h.Merc.462, cf. 545.

2 en perf. ser falaz αἱ πρότεραι ὀρθαί, αἱ δ' ὕστεραι ἠπατήκασιν Arist.Rh.1376b28.

III en v. med.-pas. engañarse, equivocarse, errar abs. οἷ' ἀπατᾶται φροντὶς ἐπαμερίων Pi.Fr.182, κοὐκ ἂν ἠπατώμεθα E.Hipp.931, οὔπω τοσοῦτον ἠπατημένος S.OT 594, ἀπειρίᾳ ἡδονῆς ἀπατῶνται Pl.R.585a, διὰ τὸ πρότερον αὐτοὺς ἀπατηθῆναι Plb.21.5.3
c. gen. ἔγνωκα ... φωτὸς ἠπατημένη me doy cuenta de que he sido engañada por él S.Ai.807, cf. El.170
c. ac. int. ἀ. ταύτην τὴν ἀπάτην sufrir ese engaño Arist.APo.74a6
c. περί y gen. o ac. περὶ τὸ δίκαιον Arist.Rh.1368b22, περὶ τῶν ἰδίων Arist.Sens.442b8, περὶ τῶν μεγίστων Arr.Epict.4.5.32
c. ὡς: ἀπατᾶσθαι ὡς ... ser engañado creyendo que Pl.Prt.323a.