ἀγχόνη, -ης, ἡ


I 1cuerda, soga, lazo, cuerda de horca ἀγχόνην ἅψαντο se ataron una soga Semon.2.18, cf. A.Fr.47a.1.14, βροχωτὸν ἀγχόνην ἐπισπάσας Neophr.3.2, κρεμαστὸς ἀγχόνης E.Hipp.802, γυνή, κρεμαμένη μὲν ἐξ ἀγχόνης Plu.Brut.31, cf. Apollod.3.13.3
fig. del brazo con que se estrangula βραχίονος ... ἀγχόναισι E.HF 154.

2 estrangulamiento, horca, acción de ahorcar ἀγχόνης ... τέρματ' A.Eu.746, ἔργα κρείσσον' ἀγχόνης εἰργασμένα crímenes que no se pagan con la horca S.OT 1374, τάδ' ἀγχόνης πέλας casi tan malo como la horca E.Heracl.246, δέσποιναν εἴργουσ' ἀγχόνης E.Andr.816, ἀγχόνης μοι δεῖ la horca es lo que necesito Alciphr.3.3.1, διὰ τῆς ἀγχόνης ἀπόλλυσθαι Plb.12.16.11
en plu. ἀγχόνας κραίνουσιν acaban por ahorcarse Hp.Virg.1, ἐν ἀγχόναις θάνατον λαβεῖν E.Hel.200, αἱ ἀγχόναι μάλιστα τοῖς νέοις el ahorcarse es más propio de jóvenes Arist.Pr.954b35
fig. ἄρτον ἀγχόνης pan de estrangulamiento (el de los sacrificios paganos) Asen.B.8.5.

3 tormento, sufrimiento τοῦτο δὲ ἦν ἄρα ἀ. καὶ λύπη τούτῳ Aeschin.2.38, fig. de un asunto, Luc.Tim.45.

II bot. mandrágora, Mandragora autumanalis Bertol., Ps.Dsc.4.75.
• Etimología: Cf. ἄγχω.