< γήϊνος Γῆλαι > γηΐτης, -ου, ὁ • Alolema(s): dór. γαΐτης Hdn.Gr.2.485, Hsch.; contr. γῄτης S.Tr.32 1 labrador, campesino, pequeño propietario S.l.c., Hdn.Gr.l.c., Hsch. 2 autóctono St.Byz.s.u. γῆ.