ἐνανθρωπέω


1 tomar forma humana ψυχὴ ἐνανθρωπήσασα un alma revestida de forma humana de un recién nacido, Hld.2.31.1.

2 crist. encarnarse, hacerse hombre de Cristo ἐνανθρωπούσῃ ψυχῇ ἱερᾷ τῇ τοῦ Ἰησοῦ Origenes Cels.7.17, cf. Bas.Sel.Pasch.3.12, Anon.Hier.Luc.1.62, πιστεύει ... εἰς θεὸν ἐνανθρωπήσαντα Ammon.Io.323.4, cf. Euther.Confut.16.25, del logos o Verbo divino ὅρα ... τὸν ἐνανθρωπήσαντα τοῦ θεοῦ λόγον Cyr.Al.Luc.1.65.9, cf. Ps.Caes.186.1, en dif. versiones del Credo Symb.Nic.325 (p.51), Eus.Ep.Caes.8, Cod.Iust.1.1.5.1.