ἄχρυσος, -ον


carente, desprovisto de oro πλούσιοι δ' οὐκ ἄν ποτε ἐγένοντο ἄχρυσοί τε καὶ ἀνάργυροι ὄντες no habrían llegado jamás a ricos estando desprovistos de oro y plata Pl.Lg.679b, συβήνη ἐλε]φαντίνη ἄ. IG 22.1447.10, cf. 1450.9 (ambas IV a.C.), ἄχρυσον κεφαλήν de una estatua, Lib.Or.18.192
de pers. sin dinero, pobre ἡ γυνὴ ἄχρυσος καὶ ἀπόρφυρος καὶ ἀφελὴς πάρεστιν Plu.2.528b, cf. Poll.3.110, Ath.231e, D.C.47.17.3.