ἄγευστος, -ον


1 que no ha sido comido o probado anteriormente τροφαί Plu.2.731d, cf. Porph.Abst.2.27.

2 insípido op. γευστός Arist.de An.422a30.

3 que no prueba bocado Pl.Com.121, ἄποτοι καὶ ἄ. Luc.Tim.18, ὑμεῖς δὲ ἰχθύων ... ἄγευστοι καὶ ἄσιτοι Luc.Sat.28
fig. que no ha gustado, que no ha probado, inexperto, desconocedor c. gen. οἷσι κακῶν ἄ. αἰών S.Ant.582, ἐλευθερίας ἄ. Pl.R.576a, τῶν τερπνῶν Prodic.B 2.23, τοῦ καλοῦ Arist.EN 1179b15, τῶν ἀγαθῶν Phld.Ir.28.37, ψευδολογίας M.Ant.9.2, προβλήματα ἄγευστα ἀμφιβολίας καὶ ζητήσεως Alex.Aphr.Pr.praef., ἄ. τυγχάνουσι τῶν ἐν αὐτοῖς ἡδονῶν Hero Def.110.18, cf. Procl.in Euc.28.21.