ἀποτρωπάω


I en v. act.

1 hacer retroceder, volver atrás, detener c. ac. de pers. μιν ἀποτρωπῶμεν ὀπίσσω Il.20.119
en v. pas. χρὴ κακοεργὸν ἀποτρωπᾶσθαι ἀνάγκῃ Ps.Phoc.133
espantar pájaros, Q.S.8.390.

2 impedir, prohibir c. inf. εἰ δέ κ' ἀποτρωπῶσι (κτείνειν) θεοί, παύσασθαι ἄνωγα Od.16.405, ἀποτρώπων δὲ δέχεσθαι impedían aceptar(la) Call.Del.69.

II en v. med. rehuir c. gen. δακέειν μὲν ἀπετρωπῶντο λεόντων (los perros) rehuían a los leones, el morderlos, Il.18.585, μήδ' ἔτι τόξου δηρὸν ἀποτρωπᾶσθε τανυστύος no rehuyáis por más tiempo tensar el arco, Od.21.112
c. ac. οὔ τινα πεῖραν A.R.3.16.