ἀπολαγχάνω
• Morfología: [part. aor. cret. ἀπολα[κ]όνσα ICr.4.72.5.4 (Gortina V a.C.)]


I tr. recibir una parte por suerte μοῖραν ἐσθλῶν B.4.20, τῶν κτημάτων τὸ μέρος Hdt.4.114, τὴν Ταναγρικὴν μοῖραν Hdt.5.57, μόριον Hdt.7.23, ὡς ἀλλὰ ταῦτά γ' ἀπολάχωσ' οἴκων πατρός E.HF 331, κρέματα ICr.l.c.

II intr.

1 gener. fallarle a uno la suerte E.Io 609, Plu.Cat.Mi.6.

2 no ser elegido para un cargo público, c. pred. del suj. κριτής Lys.4.3, cf. Plu.2.102e.