ἀποκάθημαι
• Morfología: [jón. pres. ind. 3.a plu. ἀποκατέαται Hdt.4.66]


1 estar sentado o instalado aparte ἠτιμωμένοι ἀποκατέαται Hdt.l.c., ἐν τῷ τεύχει ἀποκαθήμεναι de las abejas, Arist.HA 625a26, ἐν τῷ γυμνασίῳ FD 3.338.7 (I a.C.), πρός τινι πυραμίδι Plb.Fr.115, θεατὰς ... αὐτοὺς ἀποκαθῆσθαι τῶν κινδύνων I.BI 4.371
de ahí en la lit. judía y aplicado a la mujer menstruar ἀποκαθημένη mujer menstruante LXX Le.20.18, cf. Ez.22.10, Ep.Ie.27, Ph.1.574, ἀποκαθημένη· αἱμορροοῦσα Hsch.

2 fig. estar inactivo, perder el tiempo ἐν τοῖς κουρείοις καὶ γελωτοποιεῖν Theopomp.Hist.283b.