ἀμφιθέατρος, -ον


1 adj. con asientos todo alrededor, como un anfiteatro στοά D.H.3.68.3, ἱππόδρομος D.H.4.44.1, στάδιον Laodicée p.323.

2 subst. τὸ ἀ. anfiteatro, IGR 1.1024 (Berenice I a.C.), Str.5.3.8, 14.1.43, 17.1.10, I.AI 15.268, M.Ant.6.46, Arr.Epict.1.25.27, D.C.43.22.3, Procop.Goth.3.23.3.