ἀκτέᾰνος, -ον


carente de propiedad, pobre πατήρ AP 7.353 (Antip.Sid.), ἀκτέανοι πολιῆται IStratonikeia 1204.4 (crist.), cf. Serapio Off.Med.26, βροτός Man.4.114, de los monjes, Gr.Naz.M.37.784.