δυσαπούλωτος, -ον
• Alolema(s): δυσαφ- Paul.Aeg.6.40.3


medic. de difícil cicatrización τὰ δυσαπούλωτα τῶν ἑλκῶν Dsc.4.41, cf. Cass.Fel.29, Aët.1.21, Paul.Aeg.l.c., Hippiatr.26, Phlp.in APo.182.13.