διαμωμάομαι


reprochar, criticar c. dat. y part. pred. ἡμῖν ... φρονεῖν ἑλομένοις ὀρθὸν μὲν οὐδέν Cyr.Al.Inc.Unigen.695a, c. ac. y part. pred. τοὺς τυχόντας διαμωμῶνται ὡς μηδενὸς ἀξιολόγου τετυχηκότας critican a los triunfadores pretendiendo que no han conseguido nada digno de mención Sch.Pi.O.6.124a, c. complet. c. ὅτι Cyr.Al.Apol.Orient.p.60.1.