γῶ


término acuñado por los gramáticos como etim. de χωρῶ, γαστήρ, γυνή, etc. γῶ· λαμβάνω, δέχομαι Philox.Gramm.223, cf. Sch.D.T.219.23, 364.32, Et.Gud.301.15, EM 244.6G.