γωλεόν, -οῦ, τό
• Alolema(s): γωλειόν Lyc.376
• Morfología: [plu. nom. γωλειοί Hsch.]


agujero, hoyo, cueva Arist.HA 603a6, Nic.Th.125, Lyc.l.c., Hsch.
• Etimología: Dud. Se ha rel. lituan. guõlis, let. guol‘a ‘nido’, pero quizá proceda de *geH- ‘curvo’, aunque cf. φωλεός.