γυμνήτης, -ου
• Alolema(s): γυμνίτης Hdn.Epim.181


desnudo φάγρος Lyc.388, ὀρχησταί Luc.Bacch.3, cf. Hdn.l.c.
fig. desprendido, propio de un hombre desnudo βίοτος de Diógenes AP 7.65 (Antip.Sid.).