βουκόλιον, -ου, τό


rebaño de ganado vacuno, vacada, h.Merc.288, Hdt.1.126, Pl.Lg.677e, X.HG 4.6.6, Theoc.8.39, 25.13, LXX 1Re.27.9, 2Re.12.2, D.Chr.1.52, Longus 2.5.3, 2.29.1
mismo sent. o quizá fig. alivio πενίης AP 9.150 (Antip.Thess.), 9.255 (Phil.).