βουθῠτέω


1 intr. sacrificar ganado vacuno, celebrar un sacrificio ἐναλίῳ θεῷ en honor del dios marino S.OC 888, Νύμφαις E.El.785, τῷ τε Ἀπόλλωνι καὶ τεῖ Ἥρᾳ IG 12(7).389.16 (Amorgos II a.C.), cf. IStratonikeia 160.2, 6, θεοῖς πᾶσι εἰδέναι χάριτας POxy.1021.16 (I d.C.), ἐπὶ τῷ ὀνόματι αὐτοῦ (Καίσαρος) en memoria de su nombre (de César) D.C.45.7.2, cf. Aeschin.3.77, X.HG 4.3.14, Iul.Mis.362c, D.C.51.21.2, 59.16.10, 20.2.

2 tr. sacrificar ὗν καὶ τράγον καὶ κριόν Ar.Pl.819
c. ac. int. τὰς ... θυσίας ... τὰς καθηκούσας IG 22.1227.5 (II a.C.).