αὐτονομία, -ας, ἡ


1 libertad para regirse por sus propias leyes, autonomía de ciu. y estados ξύμπασιν αὐτονομίαν ἐπιφέροντες Th.4.87, Ἀθηναίων σφίσιν αὐτονομίαν ... ψηφισαμένων Th.8.21, ἀντὶ δουλείας αὐτονομίας ἔτυχον Isoc.9.68, op. ἐλευθερία IG 22.34.16 (IV a.C.), IIl.1.25 (IV a.C.), Plb.21.19.9, 22.10, 25.5.3, FD 4.301.9 (II d.C.)
de donde libertad gener. τῶν παίδων Isoc.12.215
fig. licencia ποιητική Him.9.1.

2 de pers. o escuelas incapacidad para admitir influencias, dogmatismo αὐ. ἐστὶ τὸ τοῦτο λέγειν, οὐκ ἀπόδειξις Olymp.in Mete.151.21.